Vyzkoušel jsem si, co je, nebo není možné. Neslibuji nemožné! Přivádím peníze a dobré věci do našeho regionu.
Pokud bude možnost přesunout více veřejných peněz ze státu na obce, budu rozhodně PRO!
Jsem ve velkém klubu, jeho hlasy rozhodně nepropadávají.
Zde bych mohl skončit… Ale… Pro ty z vás, kdo se nechce nechat tahat za nos, řeknu více.
V kampani respektuji, že můžeme mít na řadu věcí rozdílné názory. Lze veřejně řikat cokoli. To je demokracie. Pokud ale zaznívají tvrzení o fungování Senátu nebo o mé práci, které neodpovídají skutečnosti, musím je uvést na pravou míru.
1. Rozpočtové určení daní (RUD) – Pan starosta slibuje, že jako senátor zajistí obcím více peněz.
Jenže změny rozpočtového určení daní schvaluje především Poslanecká sněmovna. Ne Senát. Nikdo dnes navíc neví, zda se taková změna vůbec bude projednávat. Ale slyšeli jsme už i srandovnější sliby, které vůbec nejsou v moci senátora.
Stát hospodaří s dluhem kolem 3.700 miliard Kč, zatímco většina obcí hospodaří výrazně odpovědněji a souhrnně mají na svých účtech přes 500 miliard Kč. Tedy, stát má dluhy a bude se zbavovat peněz ve prospěch obcí, které peníze mají? Na to jsem zvědav. Už jen proto bude každá další změna předmětem velké politické diskuse.
Já pro to budu rád hlasovat! Jsem dlouhodobým zastáncem toho, aby co nejvíce peněz zůstávalo lidem. A pokud už mají být peníze veřejné, pak co nejblíže občanům, tedy pro obce a kraje. Tam lidé nejlépe vidí, jak se s nimi hospodaří.
2. Starosta a zároveň senátor? Sedět na dvou židlích? Když jsem před lety kandidoval do Senátu, také se mi zdálo, že spojení funkcí starosty a senátora může být výhodou. Dnes si to už nemyslím.
Senátor má hájit zájmy celého volebního obvodu, všech obcí, nikoliv jedné radnice. V našem případě jde o více než 190 obcí. Právě proto může být souběh obou funkcí v některých situacích problematický. Senátor by měl rozhodovat s nadhledem a myslet na náš celý region, ne pouze na své město. Nemluvě o tom, že nelze pracovat na 2x 100%.
3. Jaká je skutečná role Senátu?
Senát není a nesmí být druhou Poslaneckou sněmovnou. Nemůže rozhodovat o státním rozpočtu ani sám změnit rozpočtové určení daní.
Může zákony vracet, navrhovat jejich úpravy, upozorňovat na chyby a být důležitou pojistkou demokracie a rozumnosti. Pokud však Poslanecká sněmovna na svém návrhu trvá, může Senát přehlasovat.
Proto není pravda, že budoucí senátor může sám zajistit více peněz pro obce.
4. Více peněz pro obce není vůbec otázkou jedné starostenské funkce. Není pravda, že více peněz pro obce dokáže zajistit pouze člověk, který je současně starostou i senátorem.
Většina senátorů dlouhodobě podporuje větší decentralizaci veřejných financí. Aby byly peníze blíže k lidem.
Já osobně hlasuji pro to, aby co nejvíce prostředků zůstávalo tam, kde vznikají. Lidé ve svých obcích nejlépe vidí, kam peníze jdou, a mohou kontrolovat, zda jsou využívány účelně a hospodárně.
5. Proč říkám, že Senát potřebuje nezávislé osobnosti… Ano, síla senátorského klubu je důležitá. Stejně důležitá je ale schopnost hledat podporu napříč Senátem.
Byli jsme to například my, kdo vyjednal a zařidil odmítnutí podpisu Istanbulskě úmluvy se všemi těmi gendery. Stejně tak jsme prosazovali důslednou kontrolu hospodaření státu během covidu. Zabránili jsme zrychlenému proplácení roušek v ceně přes 700 Kč za kus do neprůhledné struktury firem. To byla doba červených svetrů, klanění se na letišti a miliardových pohybů peněz.
Právě proto jsem přesvědčen, že Senát potřebuje více nezávislých osobností, nejlépe lidí se zkušenostmi z praxe, ekonomickým vzděláním a bez stranických instrukcí. Lidí, kteří nejsou vázáni na jednu radnici ani na stranickou disciplínu a dokážou hájit zájmy celého našeho regionu.
To je cesta, kterou jdu já už šest let. Cesta, ve které bych rád pokračoval.
