V lednu jsme na zastupitelstvu, odhlasovali navýšení financování zbrojnice dobrovolných hasičů, aby měli ucelené zázemí pro své aktivity a službu městu. Nyní se těší dobrým vztahům a vstřícnosti profesionálních hasičů, kteří nechávají garážovat jejich auta ve svých teplých garážích a některou svou techniku přesunuli do těch studených. Brzy se ale může stát, že nejnovější vozidla dobrovolných hasičů prošpikovaná elektronikou budou muset opět uvolnit místo potřebám profesionálů a zůstanou „na mrazu“ na dvoře. O tom, že tak zvaní „dobráci“, jak se dobrovolným hasičům přezdívá, do života města neodmyslitelně patří, není potřeba dlouze hovořit. Na zastupitelstvu to zrekapituloval Luboš Beran. Svou všestranností pomáhají, kde mohou, a bylo by nevděčné se k nim chovat macešsky. Diskuse k tématu na zastupitelstvu Proč se však bez rozmyslu začala nakupovat technika za mnoho milionů, aniž by opět někdo domyslel to „Bé“, tedy zázemí, využitelnost a udržitelnost? Za to ale dobrovolní hasiči nemohou. Naopak, začalo to jejich vztahům s profíky škodit, což je nejhorší. V době nákupu techniky šlo totiž spíš o „ukazování, jak moc nám na dobrovolných hasičích záleží“, aby nám pak dali svoje hlasy. Haškové na Moravě a jim podobní se začali producírovat v hasičských uniformách. U nás stačilo si říci o auta „ježíškovi na radnici“, který pak hasiče za to využívá pro nejrůznější akce. Nevadí, stalo se. Máme tedy dobře technicky vybavenou jednotku. Nyní je potřeba jim také dovybavit zázemí, aby to celé mohlo fungovat jako dobře promazaný stroj. Když jsme však za minutu dvanáct dostali podklady k zakázce „rekonstrukce hasičské zbrojnice“, a pak si vyžádali dodatečné a podrobnější informace i za cenu podpisu mlčenlivosti, dosti jsme znervózněli. Měli jsme v úmyslu všechna svá podstatná zjištění předestřít ostatním zastupitelům, abychom případně doladili lepší řešení a hasiči i občané nakonec byli skutečně spokojeni bez větších rizik. Zmíněná mlčenlivost a možnost mluvit o konkrétních věcech nám to však neumožnila. Proto jsme se snažili apelovat alespoň na obecné principy, které by hasiče ochránily před průšvihem. Člověk může být laik ve stavebnictví, ale když si děláte na svém, několikanásobně více o věcech přemýšlíte, což je možná lepší než rutinní řešení od projektanta, kde se na papír dá nakreslit leccos. Máte daleko větší motivaci mít to dobře a bez následných starostí. Stačí zdravý selský rozum, aby vám došlo, že kopat kanalizaci přes několik místností napříč postaveným domem, kde se to pak bude hutnit a skákat žábou ve vykopaném pruhu, na kterém se zpátky udělá podlaha, není ideální. Kdo z vás by si takto počínal u sebe doma? Jak budou od otřesů vypadat okolní zdi? Nehledě na to, že pod zbylým proříznutým betonem to zhutnit nepůjde a budou tam kapsy, které se budou časem propadat. Jak se to pak bude uvnitř hotového objektu opravovat? Chceme to přeci udělat na desetiletí, ne do konce záruční doby a pak se opět dohadovat o peníze na další opravy! Řešení podlahy garáže pro těžká auta plná vody je také více než diskutabilní. A fakt, že celou zakázku bude realizovat firma, která pravděpodobně nemá jediného zaměstnance, ani žádné strojní vybavení, to je už vyloženě s velkým otazníkem. Navíc tento zdánlivě „nový“ stavitel je v podstatě týž stavitel, který v minulosti již několikrát nezaplatil svým dodavatelům za odvedenou práci + materiál a nechal tak zkrachovat nemálo živnostníků a řemeslníků. Nevidím do toho dostatečně, ale zvenčí je to opravdu plné otázek, které bude muset rada města dořešit.
