Jak bohaté je město, které zapomene na své příběhy?
V Senátu jsme včera slavnostně zahájili výstavu věnovanou Medově vile a slavné historii humpoleckého soukenictví.
A nebyla to jen výstava o jedné krásné budově.
Byla to připomínka doby, kdy se z Humpolce vyvážely látky do celé Evropy i Ameriky. Doby, kdy místní podnikatelé budovali firmy, dávali lidem práci a svým umem šířili dobré jméno našeho regionu daleko za jeho hranice.
Právě pro humpoleckého průmyslníka Otakara Meda vznikla v letech 1933–1934 jedinečná vila podle návrhu architekta Josefa Gočára. Stavba, která dnes není jen architektonickým skvostem, ale také symbolem odvahy, podnikavosti a úcty k hodnotám, které přetrvávají generace.
Mám obdiv k tomu, že město Humpolec našlo odvahu tuto výjimečnou stavbu získat a zachránit pro budoucnost. Protože zachraňovat historické budovy neznamená jen opravovat zdi. Znamená to chránit paměť místa, příběhy lidí a identitu města.
Na komunální politice mám rád právě jednu věc. Každý starosta přináší jinou zkušenost a jiný pohled na svět.
Humpolec má dnes starostu architekta Petra Machka. Možná právě proto dokázal v Medově vile vidět nejen nemovitost, ale hodnotu, kterou stojí za to zachovat.
Děkuji všem, kteří se na přípravě výstavy podíleli, hudebníkům za krásný úvod i všem návštěvníkům, kteří si přišli připomenout, že prosperita nevzniká v úřadech ani na papíře. Vzniká z práce, odvahy, nápadů a díky lidem, kteří po sobě zanechají něco, co má smysl i pro další generace.
Protože i takhle NÁŠ region poroste.
Udělejte si chvíli a projděte se také alespoň virtuálně výstavou.
#Humpolec #MedovaVila #JosefGočár #NášRegionPoroste #Senát #Vysočina #HistorieKteráMáSmysl
