Zachraňování jindřichohradecké úzkokolejky jsme se věnovali skoro 3 roky a snad se šťastným koncem. Tedy spíš novým štastným začátkem, kdy to dopadlo nejlepším možným způsobem, ve který jsme od počátku doufali a snažili se všechny hráče v té úzkokolejné šlamastice držet na stejné notě a ve stejné víře. 🙂 Proto jsem se v úterý stavil na Jindřichohradecké místní dráhy, a.s. pro knížky o tom „našem“ unikátu, abych s velkou radostí mohl včera v Senátu poděkovat Martin Kupka a knížku mu předat, protože jeho lidé ve věřitelském výboru pracovali pečlivě a věnovali se insolvenčnímu řízení naplno. Stejně tak jsem dnes poděkoval a předal knižní dárek Marian Jurečka za to, že i on má své ministerstvo a lidi ve věřitelském výboru pod kontrolou a že pracují pečlivě. Což se bohužel nedalo říct o třetím ministrovi MMR. Jeho zástupkyně nám připravila horké chvilky. 🙂 Stejně tak patří poděkování senátorům z našeho výboru pro územní rozvoj, kteří usnesením výrazně úzkokolejku a veřejné mínění o tom, že by neměla skončit ve šrotu, podpořili. Přimluvili se za záchranu jako celku. Pan ministr mi naznačil i vidinu dalších dobrých zpráv a také podal i pověstný prst s další pomocí. Aniž by věděl, že ho možná vezmu za celou ruku. 😉 Tomáš Töpfer a další senátoři ochotně nabídli jakoukoli pomoc, protože rovněž fandí lokálce. Mám z toho radost, pozitivní energie se vždy lépe šíří, než roztleskávat splín a beznaděj. 🙂
